Definify.com
Definition 2025
lokken
lokken
Dutch
Noun
lokken
Verb
lokken
Inflection
| Inflection of lokken (weak) | ||||
|---|---|---|---|---|
| infinitive | lokken | |||
| past singular | lokte | |||
| past participle | gelokt | |||
| infinitive | lokken | |||
| gerund | lokken n | |||
| verbal noun | — | |||
| present tense | past tense | |||
| 1st person singular | lok | lokte | ||
| 2nd person sing. (jij) | lokt | lokte | ||
| 2nd person sing. (u) | lokt | lokte | ||
| 2nd person sing. (gij) | lokt | lokte | ||
| 3rd person singular | lokt | lokte | ||
| plural | lokken | lokten | ||
| subjunctive sing.1 | lokke | lokte | ||
| subjunctive plur.1 | lokken | lokten | ||
| imperative sing. | lok | |||
| imperative plur.1 | lokt | |||
| participles | lokkend | gelokt | ||
| 1) Archaic. | ||||