Definify.com
Definition 2024
kněz
kněz
See also: knez
Czech
Noun
kněz m
Declension
Declension of kněz
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kněz | knězí |
| genitive | kněze | knězí |
| dative | knězi, knězovi | knězím |
| accusative | kněze | kněze |
| vocative | knězi | knězí |
| locative | knězi, knězovi | knězích |
| instrumental | knězem | knězími |
See also
- otec m
- duchovní m
- duchovní otec m
- páter m
- velebný otec m
- velebníček m
Lower Sorbian
Etymology
From Proto-Slavic *kъnędzь (“king”), from Proto-Germanic *kuningaz (“king”)
Pronunciation
- IPA(key): /knʲiɪ̯s/
Noun
kněz m (diminutive knězk, feminine equivalent kněni)
Declension
Declension of kněz
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominative | kněz | kněza | kněze |
| Genitive | kněza | knězowu | knězow |
| Dative | knězoju | knězoma | knězam |
| Accusative | kněza | knězowu | kněze, knězow |
| Instrumental | knězom | knězoma | knězami |
| Locative | knězu | knězoma | knězach |