Definify.com
Definition 2025
поболтать
поболтать
Russian
Verb
поболта́ть • (poboltátʹ) pf
- (colloquial) to chat (have a chat) (with about)
Conjugation
Conjugation of поболта́ть (class 1a perfective transitive)
| perfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | поболта́ть poboltátʹ |
|
| participles | present tense | past tense |
| active | — | поболта́вший poboltávšij |
| passive | — | побо́лтанный pobóltannyj |
| adverbial | — | поболта́в poboltáv, поболта́вши poboltávši |
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | — | поболта́ю poboltáju |
| 2nd singular (ты) | — | поболта́ешь poboltáješʹ |
| 3rd singular (он/она́/оно́) | — | поболта́ет poboltájet |
| 1st plural (мы) | — | поболта́ем poboltájem |
| 2nd plural (вы) | — | поболта́ете poboltájete |
| 3rd plural (они́) | — | поболта́ют poboltájut |
| imperative | singular | plural |
| поболта́й poboltáj |
поболта́йте poboltájte |
|
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
| masculine (я/ты/он) | поболта́л poboltál |
поболта́ли poboltáli |
| feminine (я/ты/она́) | поболта́ла poboltála |
|
| neuter (оно́) | поболта́ло poboltálo |
|
Related terms
- болта́ть (boltátʹ), болта́ться (boltátʹsja)
- болтли́вый (boltlívyj)
- болтовня́ (boltovnjá)
- болту́н (boltún), болту́нья (boltúnʹja)