Definify.com

Definition 2024


mocnit

mocnit

Czech

Verb

mocnit impf

  1. to exponentiate

Conjugation

Present Singular Present Plural Past Singular Past Plural
1st person mocním mocníme mocnil jsem, mocnila jsem mocnili jsme, mocnily jsme
2nd person mocníš mocníte mocnil jsi, mocnila jsi mocnili jste, mocnily jste
3rd person mocní mocní mocnil, mocnila, mocnilo mocnili, mocnily

Derived terms