Definify.com

Definition 2024


bohčit

bohčit

Northern Sami

Verb

bohčit

  1. Alternative form of bahčit

Inflection

Even, -ž gradation
infinitive bohčit
1st sing. present božán
1st sing. past bohčen
infinitive bohčit
present participle bohčči
past participle bohčán
verbal noun bohčin
present indicative past indicative imperative
1st singular božán bohčen bohčon
2nd singular božát bohčet bože
3rd singular bohčá božii bohčos
1st dual bohče božiime bohčču
2nd dual bohčibeahtti božiide bohčči
3rd dual bohčiba božiiga bohčoska
1st plural bohčit božiimet bohčot
bohččut
2nd plural bohčibehtet božiidet bohčet
bohččit
3rd plural bohčet bohče bohčoset
connegative bože bohčán bože
conditional 1 conditional 2 potential
1st singular božášin
božášedjen
božálin
božáledjen
božežan
2nd singular božášit
božášedjet
božálit
božáledjet
božežat
3rd singular božášii božálii božeža
božeš
1st dual božášeimme božáleimme božežetne
2nd dual božášeidde božáleidde božežeahppi
3rd dual božášeigga božáleigga božežeaba
1st plural božášeimmet božáleimmet božežit
božežat
2nd plural božášeiddet božáleiddet božežehpet
3rd plural božáše
božášedje
božále
božáledje
božežit
connegative božáše božále božeš