Definify.com
Definition 2025
обручённый
обручённый
Russian
Participle
обручённый • (obručónnyj)
- past passive perfective participle of обручи́ть (obručítʹ)
Declension
Declension of обручённый (short class b*②)
| masculine | neuter | feminine | plural | ||
|---|---|---|---|---|---|
| nominative | обручённый obručónnyj |
обручённое obručónnoje |
обручённая obručónnaja |
обручённые obručónnyje |
|
| genitive | обручённого obručónnovo |
обручённой obručónnoj |
обручённых obručónnyx |
||
| dative | обручённому obručónnomu |
обручённой obručónnoj |
обручённым obručónnym |
||
| accusative | animate | обручённого obručónnovo |
обручённое obručónnoje |
обручённую obručónnuju |
обручённых obručónnyx |
| inanimate | обручённый obručónnyj |
обручённые obručónnyje |
|||
| instrumental | обручённым obručónnym |
обручённой, обручённою obručónnoj, obručónnoju |
обручёнными obručónnymi |
||
| prepositional | обручённом obručónnom |
обручённой obručónnoj |
обручённых obručónnyx |
||
| short form | обручён obručón |
обручено́ obručenó |
обручена́ obručená |
обручены́ obručený |
|